Zcela mimořádným projektem letošního ročníku MHF Lípa Musica, který nabývá v kontextu aktuální světové situace ještě více na svém významu, bude třetí festivalový návrat úspěšného basisty a loutnisty amerického původu Joela Frederiksena. Unikátní dialog křesťanského a muslimského světa má podle Frederiksenových slov za cíl postavit most porozumění. Na Cestách ke zbožnosti Frederiksen posluchače 7. října zavede do Oblastní galerie v Liberci, bývalých císařských lázní, které shodou okolností hostí podobně duchovně zaměřenou výstavu Krajiny zázraků. Vstupenky na tento koncert jsou ještě v prodeji.
Pane Frederiksene, na festival Lípa Musica se vracíte již potřetí. Vzpomínáte rád na svá předchozí vystoupení v Děčíně nebo v České Lípě s projektem Requiem za růžový měsíc?
Samozřejmě! Vzpomínám na vystoupení se sólovým programem se svými loutnami a také na pozvání vystoupit s Requiem za růžový měsíc jako zahajovací koncert festivalu. Dodnes mám doma krásnou skleněnou vázu, kterou jsme po vystoupení dostali jako dárek. Vystoupení Requiem za růžový měsíc pro festival se konalo ve velkém kostele a bylo velmi nezapomenutelné a dojemné. Publikum na hudbu hluboce reagovalo a skutečně pochopilo, o co jsem se programem snažil.
Letos představíte mimořádně zajímavý projekt, který je dialogem mezi křesťanskou a muslimskou tradicí. Co vás přimělo k jeho vytvoření?
Především hluboce věřím v dialog, který je nezbytný pro porozumění. Když něčemu rozumíme, můžeme mít empatii a nebudeme snadno upadat do dogmatismu a destruktivních, výlučných vzorců víry. Je toho více, co nás spojuje, než co nás rozděluje. Hudba má moc překračovat hranice a pohnout lidmi, a tím i národy, na duši. Vidím tolik konfliktů mezi náboženstvími a považuji je za odporné a falešné. Když jsme tento program začali připravovat, byl Rebal v Německu kvůli válce v Sýrii a na Ukrajině nebyla válka ani korona. V současné době je o Sýrii slyšet mnohem méně. Občas se dozvíme o nějakém strašlivém bombardování nebo tragických úmrtích ve Svaté zemi, kde židé, křesťané a muslimové žijí velmi blízko sebe. Musíme spolu mluvit a hudba nám v tom může pomoci. Musíme také důrazně vystupovat proti netoleranci a násilí ve jménu vyšší moci. S Rebalem jsme hledali společná témata a hrajeme a zpíváme společně, každý ve svém jazyce a někdy společně i v jazyce toho druhého. Máme dokonce jednu skladbu, kterou s Rebalem rád hraji: Modlitba Páně v syrštině, což je jazyk křesťanské církve v Sýrii a příbuzný aramejštině, jazyku Ježíše.
Jak jste se syrským umělcem Rebalem Alkhodarim poznal a čím Vás jeho osobnost inspiruje?
S Rebalem Alkhodarim jsem se seznámil při zpívání s s jiným souborem, Sarband Ensemble, který se specializuje na podobné projekty spojující východní a západní hudbu. Se Sarbandem jsme vystupovali se světským programem. S Rebalem jsme viděli možnost říct něco opravdu důležitého v duchovním programu.
Můžete nám přiblížit, na co se posluchači mohou těšit a co by si z něj měli odnést, jinými slovy, jaké poselství váš projekt přináší?
Myslím, že stavíme most porozumění. Spojujeme témata z Bible a Koránu dohromady. Překračujeme oceán do Ameriky, kde jsem vyrůstal jako křesťan, a zpíváme tamní hudbu o Marii, na což Rebal odpovídá sútrou z Koránu o Marii. Na samém začátku koncertu, který někdy lidi dojme k slzám, Rebal zpívá azán neboli výzvu k modlitbě, která se v muslimských zemích zpívá z minaretů pětkrát denně, a já odpovídám verzí gregoriánského chorálu "Kyrie eleison, Christe eleison, Kyrie eleison" (Pane, smiluj se, Kriste, smiluj se, Pane, smiluj se). Tyto starobylé melodie plynou společně, vycházejí z nejstaršího nástroje, lidského hlasu!
Jaké další plány máte s tímto projektem?
Tento projekt jsme představili v Německu a v kapli v Santiagu de Compostela, velkém poutním místě světového významu. Doufáme, že se nám podaří natočit CD a že s tímto projektem vyrazíme do celé Evropy, a dokonce i na Blízký východ.
Vstupenky na tento koncert je možné si zajistit zde.
www.lipamusica.cz